Efrajim Kacir

Prof. Efrajim Kacir, dr. h. c. mult.
Prezident Kacir na fotografii z roku 1977.
4. prezident Izraele
Ve funkci: 24. května 1973 – 19. dubna 1978
Předseda vlády	Golda Meirová Jicchak Rabin Menachem Begin
Předchůdce	Zalman Šazar
Nástupce	Jicchak Navon
Stranická příslušnost
Členství	Strana práce (dříve Ma'arach)
Vojenská služba
Služba	Hagana Izraelské obranné síly
Hodnost	podplukovník
Jednotka	Sbor vědeckého výzkumu a vývoje (CHEMED)
Rodné jméno	Эфраимъ Юдель-Гершевичъ Качальскій
Narození	3.jul. / 16. května 1916greg. Kyjev, Ruské impérium (nyní Ukrajina)
Úmrtí	30. května 2009 (ve věku 93 let) Rechovot, Izrael
Místo pohřbení	Rechovot
Choť	Nina Kacirová
Děti	Me'ir Kacir Nurit Kacirová Irit Kacirová
Příbuzní	Aharon Kacir (bratr)
Alma mater	Hebrejská univerzita v Jeruzalémě New York University Tandon School of Engineering Kolumbijská univerzita Harvardova univerzita Gymnázium Rechavja
Profese	biolog, vysokoškolský učitel, politik a biofyzik
Náboženství	judaismus
Ocenění	Izraelská cena (1959) Sir Hans Krebs Medal (1972) zahraniční člen Královské společnosti (1977) čestný doktor Miamské univerzity (1983) Japonská cena (1985) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Ephraim Katzir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Efrajim Kacir (hebrejsky: אפרים קציר, rodným jménem Efrajim Kačalskij, rusky: Эфраим Качальский, ukrajinsky: Ефраї́м Качальський; 16. května 1916 Kyjev – 30. května 2009 Rechovot) byl izraelský vědec v oboru biofyziky a biochemie, průkopník v oblasti biotechnologií.^[1] V letech 1973 až 1978 zastával funkci izraelského prezidenta.

Mimo post hlavy státu, který byl jeho jedinou veřejnou funkcí, zasvětil celý svůj život vědě. Na řadě výzkumů spolupracoval se svým bratrem Aharonem, který byl mezinárodně uznávaným průkopníkem v oblasti elektrochemie biopolymerů.^[2] Aharon však zahynul v roce 1972 během teroristického útoku na letišti Lod. Za tragických okolností však zahynuly i obě Kacirovy dcery; manželka Nina zemřela na rakovinu.

Prakticky celou svou profesionální vědeckou kariéru spojil s Weizmannovým institutem věd v Rechovotu, který pomáhal založit. Během svého výzkumu vyvinul metodu pro vázané enzymy, která pomohla položit základy pro disciplínu, dnes známou jako enzymové inženýrství. Jeho studium bílkovin přispělo k rozluštění genetického kódu, výrobě syntetických antigenů a objasnění různých fází imunitních reakcí. Jeho výzkum polyaminokyselin přivedl vědce z Weizmannova institutu věd k vývoji glatiramer-acetátu, který se po celém světě používá k léčbě roztroušené sklerózy. Za svou vědeckou činnost obdržel řadu význačných ocenění, čestných doktorátů a stal se členem vědeckých společenství.

Díky tomu, že do mandátní Palestiny přišel ještě jako dítě, měl v době svého nástupu do prezidentského úřadu z dosavadních prezidentů nejblíže k tomu být rodilým Izraelcem,^[3] a byl v tom smyslu označován jako „téměř sabra“ (tj. člověk narozený na historickém území Izraele).^[4] Prvním sabrou v úřadu prezidenta se stal až jeho nástupce Jicchak Navon.^[5]